Verš 11
Tento závěr je potvrzen následujícími údaji z Písem:
1. Logické myšlení nemá pevný základ (nemůže vyvrátit závěry Véd) (Brahma-sútra 2.1.11)
2. Nikdo nemůže logickou dedukcí pochopit to, co je nepředstavitelné. (Mahábhárata, Bhíšma Parva, 5.22)
3. Písma jsou zdrojem poznání o Absolutní Pravdě. (Brahma-sútra 1.1.3)
4. Tohle je potvrzeno Védami, protože tyto jsou zdrojem poznání o Absolutní Pravdě.(Brahma-sútra 2.1.27)
5. Ó Nejvyšší Pane, Tvoje Védy jsou nejdokonalejším zrakem pro předky, polobohy a lidské bytosti. Díky Védám mohou porozumět Tvé podobě a vlastnostem, společně s nejvyšším cílem života a způsobem, jak jej dosáhnout. Nic z tohoto se nedá zjistit jiným způsobem.(Šrímad Bhágavatam 11.20.4)
Verš 12
Bohužel v současnosti je obtížné studovat celý korpus Véd z několika dvodů. Předně, kompletní text Véd je dnes nedostupný. Kromě toho snížená schopnost pamatování studium také znesnadňuje. V neposlední řadě ty části, které dostupné jsou, jsou velice těžko pochopitelné. Navíc, velcí myslitelé a komentátoři Véd podávájí protichůdné závěry Védských údajů. Proto je nanejvýš vhodné analyzovat Itihásy a Purány. Tyto mají tu samou povahu jako Védy (jsou na stejném základě) a jsou směrodatné v poskytování smyslu Védám.
Kromě toho, smysl dostupných (nebo příliš obtížných) částí Véd, mohou být odvozeny pomocí Itihás a Purán. Nyní jsou tedy pouze Itihásy a Purány schopny podávat hodnotné poznání. Proto stojí v Mahábháratě a Manu Smrti: ,,Nikdo nemůže vysvětlit smysl Véd bez pomoci Itihás a Purán (M.Bh. Ádi Parva 1.267). Jine je řečeno: ,,Purány jsou nazývány tímto jménem, protože jsou kompletí (purána).” Nikdo nemůže vysvětlit smysl Véd něčím co není přirozeně Védské, stejně jako nikdo nemůže přidat olovo do nekompletního zlatého náhrdelníku, aby ho dokončil.
Avšak zde vyvstává pochybnost. Pokud slovo Véda zahrnuje Itihásy a Purány, potom tyto nemusí existovat jako samostatná pátá Véda. Jinými slovy, podle této námitky jsou Itihásy a Purány už zahrnuty ve čtyřech Védách a nemají samostatnou existenci. Odpověď je, že verše ve Védách, Itihásách a Puránách jsou apourušéja povahy (božské nikoliv lidské), obsahují poznání o Pánovi a Jeho energiích a jako takové mezi nimi není žádného rozdílu. Jediné rozdíly jsou v přízvuku a slovosledu (védská metrika), jež je ve Védách přísně dodržován.
Jednota Itihás a Purán s Rg a ostatními Védami, s ohledem na jejich povahu apourušéja je zaznamenána v Mádhjandina Šruti: ,,Můj drahý Maitréjo, Rg, Jadžur, Sáma a Atharva véda, Itihásy a Purány jsou manifestovány z dechu Nejvyššího Pána.” (Brhadáranjaka 2.4.10)
Sádhu-sanga
sádhu-sango sádhu-sango sarbo-šástre koj
lava-mátro sádhu-sange sarbo siddhi hoj
"Všechna zjevená Písma prohlašují, že pouhým okamžikem ve společnosti sádhua, čistého oddaného, člověk dosáhne veškeré dokonalosti - Krišna-prémy."
Šríman Maháprabhu, Čaitanja Čaritámrita, Madhja-lílá
lava-mátro sádhu-sange sarbo siddhi hoj
"Všechna zjevená Písma prohlašují, že pouhým okamžikem ve společnosti sádhua, čistého oddaného, člověk dosáhne veškeré dokonalosti - Krišna-prémy."
Šríman Maháprabhu, Čaitanja Čaritámrita, Madhja-lílá
čtvrtek 19. března 2009
úterý 17. března 2009
Sri Viraha Mahotsava
Dear devotees and friends!
Please accept my pranams. All Glories to Sri Hari Guru Vaishnabs!
This is information to you that yesterday we had great feast for the disappearance of our beloved Gurudev. From all institution they came from Mayapur, Vrindaban and Puri. All our Goudiya family sanyasis, Brahmacharis and householders joined with great enthusiasim. From Chaitanya Goudiyamath, Isckon GBC Kavichandra Swami, Parampujyapad BV Narayan Maharaj's many sanyasis, devotees, Goudiya Vedanta Samiti and other all participated with joy. More than 100 sanyasis were there. There was nice Harikatha and feast.
You can see photos.
After this festival every branch of our mission also they will perform festivals in different dates.
We came to realize that every one respect pure devotees without any mind of Guru and Institution.
We are feeling The Lord Radha Krishna, Mahaprabhu and Jaganath took Their dear servant to Goloka Dham when they want. But we are in the painfull condition because separation from the great soul who was always guide us to practice devotion.
CHAITANYACHARITAMRITA MAHAPRABHU AND RAYARAMANANDA CONVERSATION:
DUKHA MADHYA KON DUKHA HAYA GURUTARA
KRISHNA BHAKTA VIRAHA DUKHA NAHI DEKHI ARA
"Which kind of pain is most serioues in this world. There is no such serioues pain like separation from Krishna bhakta (devotee)."
Joy Nityalila Pravistha Sri Gurupadapadma Om Vishnupad 108 Sri Sri Bhakti Vaibhav Puri Goswami Maharaj ki joy.
Yours,
Humble,
BV Bishnu
Please accept my pranams. All Glories to Sri Hari Guru Vaishnabs!
This is information to you that yesterday we had great feast for the disappearance of our beloved Gurudev. From all institution they came from Mayapur, Vrindaban and Puri. All our Goudiya family sanyasis, Brahmacharis and householders joined with great enthusiasim. From Chaitanya Goudiyamath, Isckon GBC Kavichandra Swami, Parampujyapad BV Narayan Maharaj's many sanyasis, devotees, Goudiya Vedanta Samiti and other all participated with joy. More than 100 sanyasis were there. There was nice Harikatha and feast.
You can see photos.
After this festival every branch of our mission also they will perform festivals in different dates.
We came to realize that every one respect pure devotees without any mind of Guru and Institution.
We are feeling The Lord Radha Krishna, Mahaprabhu and Jaganath took Their dear servant to Goloka Dham when they want. But we are in the painfull condition because separation from the great soul who was always guide us to practice devotion.
CHAITANYACHARITAMRITA MAHAPRABHU AND RAYARAMANANDA CONVERSATION:
DUKHA MADHYA KON DUKHA HAYA GURUTARA
KRISHNA BHAKTA VIRAHA DUKHA NAHI DEKHI ARA
"Which kind of pain is most serioues in this world. There is no such serioues pain like separation from Krishna bhakta (devotee)."
Joy Nityalila Pravistha Sri Gurupadapadma Om Vishnupad 108 Sri Sri Bhakti Vaibhav Puri Goswami Maharaj ki joy.
Yours,
Humble,
BV Bishnu
neděle 8. března 2009
Rozloučení se Šrílou Gurudévou
Drazí bratřim, sestry, oddaní a přátelé,
dne 16. března (pondělí) se ve Vídeňském Šrí Šrí Rádhá-Góvinda Gaudíja Mathu uskuteční Vradža Virádža Mahótsava, festival ku příležitosti odchodu Šrí Šrí Gurupádapadma Šrí Gaudíja Vaišnava Áčarja Nitja-lílá Óm Višnupád Paramahamsa Parivradžakáčarja Aštottarašata Šrí Šrímad Bhakti Vaibhava Purí Gosvámího Mahárádže.

Prosíme všechny Guru Mahárádžovy žáky, aby se zúčastnili. Ostatní oddaní a přátelé jsou srdečně zvaní, aby mohli uctít Áčarju ve společnosti oddaných. Pro bližší info nás můžete kontaktovat.
Šríla Guru Mahárádža kí džaj!
dne 16. března (pondělí) se ve Vídeňském Šrí Šrí Rádhá-Góvinda Gaudíja Mathu uskuteční Vradža Virádža Mahótsava, festival ku příležitosti odchodu Šrí Šrí Gurupádapadma Šrí Gaudíja Vaišnava Áčarja Nitja-lílá Óm Višnupád Paramahamsa Parivradžakáčarja Aštottarašata Šrí Šrímad Bhakti Vaibhava Purí Gosvámího Mahárádže.

Prosíme všechny Guru Mahárádžovy žáky, aby se zúčastnili. Ostatní oddaní a přátelé jsou srdečně zvaní, aby mohli uctít Áčarju ve společnosti oddaných. Pro bližší info nás můžete kontaktovat.
Šríla Guru Mahárádža kí džaj!
Krátká biografie Óm Višnupády Šrí Šrímad Bhakti Vaibhavy Purího Mahárádže
Příchod do tohoto světa
Pátého dne ubývajícího Mesíce v měsíci Magha roku 1913 sestoupil do tohoto hmotného světa Šrímad Bhakti Vaibhava Purí Mahárádža, v domě svého dědy ve vesnici Fulta, vzdálené 5km od Berhampuru v kraji Orisy v Indii, nejsvětějším místě světa. Jeho matka se jmenovala Šrímatí Déví a jeho otec Šrí Dámódar. Jeho drazí rodiče mu dali jméno Šrí Nrisimha.
Vzdělání
Své vzdělávání počal Šríla Mahárádža u učitele v Kotharsingu. Následně pokračoval studiem v Surangi, poblíž Ičhapuru, místě nepříliš vzdáleném od jeho rodiště. Na radu staršího bratra potom začal navštěvovat Kalkatskou Universitu v Berhampuru, kterou završil titulem B.A.(Bachelor of Arts). Již od svých studentských let projevoval svoji dobrosrdečnost, velkorysost, pravdomluvnost a nezávistivost. V třicátých letech ho silně ovlivnily principy pravdy a nenásilí Mahátmy Gándího. Stal se vůdcem okresního svazu bojovníku za svobodu.
Stále více začal projevovat zájem o ajurvédu a rozhodl se ji studovat. Její studium ukončil úspešně u známého lékaře Šrípády Madhusúdany Šarmy, jež byl spolecně se svou ženou žákem Šríly Bhaktisiddhánty Sarasvatího Prabhupády. Následovaly denní diskuze o Šrímad Bhágavatamu, písmech gósvámích a tématech z časopisu „The Gaudiya“ a „Daily Nadia Prakash“. Na pokyn Šrípáda Madhusudany Šarmy přijal Mahárádža 3.srpna 1936, právě v den příchodu Šrí Balaráma, ve Šrídham Majápuru zasvěcení od věhlasného duchovního učitele, Šríly Bhaktisiddhánty Sarasvatího Prabhupády.
Za podpory Šrípáda Šarmy otevrel po svém návratu ajurvédskou nemocnici v Bhandžanagaru. Po čase získal mnoho zkušeností a dosáhl věhlasu v oblasti ajurvédské medicíny a začal být známý jako Šrí Nrisimha Kavirádža. Byl důverne obeznámen jak s písmy ajurvédskými, tak i literaturou vaišnavskou. Právě v té době se v oblasti Bhandžanagaru usadilo několik sannjásínů a brahmačárích Šríly Prabhupády, odhodlaných kázat zde učení Maháprabhua. Jakmile rozpoznali Mahárádžovu touhu kázat Pánovo učení, poradili mu, aby s nimi začal žít v Mathu.
V oddané službě
Šríla Mahárádža vypráví svůj životní příbeh následovně: „Již během svého dětství jsem pravidelně navštěvoval chrám Rádhákanty v západní části vesnice. Vyšplhal jsem se tam na mangovník, abych natrhal květy ze stromu Málatí, který ho obrůstal a udělal z nich girlandu pro božstva.
Během svého mládí jsem studoval s bratrem sanskrt u pandita v Orisse. Účastnili jsme se také sankírtanu, vedeného Narasingha Padheem ve vesnici. Každoročně se konala Džhulan-jatra v Balají Mathu a my se tak mohli zúčastnit pikniku na kopci, poblíž Golanthréského nádraží.
Ve dni před úplňkem měsíce Šravan roku 1936, obdařil na žádost Šrípáda Madhusudany Šríla Bhaktisiddhánta Sarasvatí Gósvámí v Majápuru sprškou milosti neschopného a mizerného darebáka a požehnal mi Hariho jménem. Stalo se to v den příchodu Šrí Balaráma.
Po návratu z Majápuru jsme došli do Berhampuru. Po obdržení zprávy o Šrílovi Prabhupádovi (týkající se jeho odchodu z tohoto světa – pozn.přek.) jsem se 1.ledna 1937 odebral do Majápuru, abych se po dvou dnech opět vrátil. Zanedlouho poté jsem 25.června 1937 opustil své rodiště a odešel do Majápuru, kde jsem zůstal až do roku 1942. Potom jsem se zaměstnal ve službě kovurského Šrí Rámánanda Gaudíja Mathu, v Andhra Pradéši, na brehu Gódávarí.
V roce 1942 byl za účasti mnoha sannjásínů a brahmačarích otevřen chrám v Medinapuru. Otevření se zúčastnili Kundža Babu, Šrí Bodhajan Mahárádža, Šrídhar Mahárádža, Šrí Džadžabar Mahárádža, Šrí Vaikhanás Mahárádža, Šrí Šruti Mahárádža, Šrí Hajagríva Brahmacarí a další. Pred božstvem Khíračór Gópínáthy byl do stavu sanjásu zasvěcen Šrídharem Mahárádžou Šrí Bhakti Sarang. Oddaní z Gandžamu, včetně Šrípáda Anandy Prabhua, Nitjánandy Prabhua a mne, zůstali po opuštění Kéšavy Mahárádže u Šrídhara Mahárádže. Na popud Šrí Bhakti Vidžaje Prabhua, Šrídhara Mahárádže a Gósvámího Mahárádže jsem odcestoval s trochou peněz do Maldy, v blízkosti města Gaudy v severním Bengálsku, abych zde založil Čaitanjův chrám. Zde jsem zůstal dva měsíce a v přítomnosti všech gaudíja-vaišnavů se mi podařilo zde otevřít chrám. Ve dni jeho otevření mi všichni Vaišnavové udělili svá požehnání a řekli mi:„Dosáhl jsi služby Šrílovi Rúpovi Gósvámímu“. Po těchto událostech mě jmenovali roku 1948 Šríla Bhakti Vilás Tírtha Mahárádža a Paramananda Vidjabhúšan Prabhu vůdcem Mathu v Kovuru a Madrásu.
V roce 1954 byl v Kovuru postaven velký chrám pro Gaurasundaru a Rádhá-Góvindu. Noví sannjásíni, mezi nimi Nava Jogéndra, s dalšími čtyřiceti brahmačaríny se zúčastnili týden trvajícího festivalu. Všichni Vaišnavové byli obdarováni šaty a příspěvky na cestu. V roce 1966, v den příchodu Šrímana Caitanji, jsem od Šrí Bhakti Sarvasvy Giriho Mahárádže přijal zasvěcení do stavu sannjás. V témže roce byl také v Bhimbaramu založen chrám pro Šrí Guru Gaurángu a Šrí Rádhá Madana Móhana. Pozdeji probehla instalace Šrí Rádhá Góvindy v Mahárání Pénte, ve Višakhápatně. V roce 1971 byl pod dohledem Šríly Svamího Mahárádže zřízen v Rádža Mahéndře Šrí Šrí Guru Gauránga Rádhá Gópínátha templ.“
Založení Šrí Krišna Caitanja mise
Začátky mise sahají zpět, až do roku 1966, kdy byl založen Šrí Krišna Caitanja Ášram v Kakinadě, Andhra Pradéši. Avšak teprve roku 1983 byla mise zaregistrována pod současným jménem. Centrem mise se stal Šrí Čaitanja Čandra Ášram v Purí, vedený Šrílou Purušótamem Tírthou Mahárádžou. Mezitím se zvýšil počet Mathů nesoucích jméno mise na 28.
Oči plné slz
Kdykoliv hovořil Šríla Mahárádža o zábavách Šrí Gaurángy, nebo podával výklady k veršům Šrímad Bhágavatamu, plnily se jeho oči slzami. Velmi pečlivě uctíval Tulasí Déví, obcházel Pánův chrám, uctíval božstva a opěvoval Pánovu nádheru.
Šríla Mahárádža byl velmi nakloněn svým žákům. S velkým zapálením odstraňoval jakékoliv jejich pochybnosti. Ptal se jich, jak se jim při zpívání daří, co cítí atd. Nikdy nikoho neponižoval a nestrpěl také, aby byl ponižován kdokoliv jiný.Výjimečnost Šríly Mahárádži byla patrná také z jeho schopnosti nepřetržitě kázat v jazycích orija, telugu, hindštině, bengálštině a angličtině.
Po mnoho let navštěvoval na přání svých zahraničních žáků západní země, aby zde přednášel o čisté oddané službě na školách, univerzitách a jiných veřejných místech.
Odchod
Své tělo Šríla Gurudéva opustil z vlastní vůle, v úterý 3. března 2009 ve Višakhapatnamu.
Sláva korunnímu klenotu mezi paramahamsy, Nitjá Lílá Pravišta Óm Višnupádovi Aštottara-šata Šrí Šrímad Bhakti Vaibhavovi Purímu Gósvámímu Mahárádžovi!
Pátého dne ubývajícího Mesíce v měsíci Magha roku 1913 sestoupil do tohoto hmotného světa Šrímad Bhakti Vaibhava Purí Mahárádža, v domě svého dědy ve vesnici Fulta, vzdálené 5km od Berhampuru v kraji Orisy v Indii, nejsvětějším místě světa. Jeho matka se jmenovala Šrímatí Déví a jeho otec Šrí Dámódar. Jeho drazí rodiče mu dali jméno Šrí Nrisimha.
Vzdělání
Své vzdělávání počal Šríla Mahárádža u učitele v Kotharsingu. Následně pokračoval studiem v Surangi, poblíž Ičhapuru, místě nepříliš vzdáleném od jeho rodiště. Na radu staršího bratra potom začal navštěvovat Kalkatskou Universitu v Berhampuru, kterou završil titulem B.A.(Bachelor of Arts). Již od svých studentských let projevoval svoji dobrosrdečnost, velkorysost, pravdomluvnost a nezávistivost. V třicátých letech ho silně ovlivnily principy pravdy a nenásilí Mahátmy Gándího. Stal se vůdcem okresního svazu bojovníku za svobodu.
Stále více začal projevovat zájem o ajurvédu a rozhodl se ji studovat. Její studium ukončil úspešně u známého lékaře Šrípády Madhusúdany Šarmy, jež byl spolecně se svou ženou žákem Šríly Bhaktisiddhánty Sarasvatího Prabhupády. Následovaly denní diskuze o Šrímad Bhágavatamu, písmech gósvámích a tématech z časopisu „The Gaudiya“ a „Daily Nadia Prakash“. Na pokyn Šrípáda Madhusudany Šarmy přijal Mahárádža 3.srpna 1936, právě v den příchodu Šrí Balaráma, ve Šrídham Majápuru zasvěcení od věhlasného duchovního učitele, Šríly Bhaktisiddhánty Sarasvatího Prabhupády.
Za podpory Šrípáda Šarmy otevrel po svém návratu ajurvédskou nemocnici v Bhandžanagaru. Po čase získal mnoho zkušeností a dosáhl věhlasu v oblasti ajurvédské medicíny a začal být známý jako Šrí Nrisimha Kavirádža. Byl důverne obeznámen jak s písmy ajurvédskými, tak i literaturou vaišnavskou. Právě v té době se v oblasti Bhandžanagaru usadilo několik sannjásínů a brahmačárích Šríly Prabhupády, odhodlaných kázat zde učení Maháprabhua. Jakmile rozpoznali Mahárádžovu touhu kázat Pánovo učení, poradili mu, aby s nimi začal žít v Mathu.
V oddané službě
Šríla Mahárádža vypráví svůj životní příbeh následovně: „Již během svého dětství jsem pravidelně navštěvoval chrám Rádhákanty v západní části vesnice. Vyšplhal jsem se tam na mangovník, abych natrhal květy ze stromu Málatí, který ho obrůstal a udělal z nich girlandu pro božstva.
Během svého mládí jsem studoval s bratrem sanskrt u pandita v Orisse. Účastnili jsme se také sankírtanu, vedeného Narasingha Padheem ve vesnici. Každoročně se konala Džhulan-jatra v Balají Mathu a my se tak mohli zúčastnit pikniku na kopci, poblíž Golanthréského nádraží.
Ve dni před úplňkem měsíce Šravan roku 1936, obdařil na žádost Šrípáda Madhusudany Šríla Bhaktisiddhánta Sarasvatí Gósvámí v Majápuru sprškou milosti neschopného a mizerného darebáka a požehnal mi Hariho jménem. Stalo se to v den příchodu Šrí Balaráma.
Po návratu z Majápuru jsme došli do Berhampuru. Po obdržení zprávy o Šrílovi Prabhupádovi (týkající se jeho odchodu z tohoto světa – pozn.přek.) jsem se 1.ledna 1937 odebral do Majápuru, abych se po dvou dnech opět vrátil. Zanedlouho poté jsem 25.června 1937 opustil své rodiště a odešel do Majápuru, kde jsem zůstal až do roku 1942. Potom jsem se zaměstnal ve službě kovurského Šrí Rámánanda Gaudíja Mathu, v Andhra Pradéši, na brehu Gódávarí.
V roce 1942 byl za účasti mnoha sannjásínů a brahmačarích otevřen chrám v Medinapuru. Otevření se zúčastnili Kundža Babu, Šrí Bodhajan Mahárádža, Šrídhar Mahárádža, Šrí Džadžabar Mahárádža, Šrí Vaikhanás Mahárádža, Šrí Šruti Mahárádža, Šrí Hajagríva Brahmacarí a další. Pred božstvem Khíračór Gópínáthy byl do stavu sanjásu zasvěcen Šrídharem Mahárádžou Šrí Bhakti Sarang. Oddaní z Gandžamu, včetně Šrípáda Anandy Prabhua, Nitjánandy Prabhua a mne, zůstali po opuštění Kéšavy Mahárádže u Šrídhara Mahárádže. Na popud Šrí Bhakti Vidžaje Prabhua, Šrídhara Mahárádže a Gósvámího Mahárádže jsem odcestoval s trochou peněz do Maldy, v blízkosti města Gaudy v severním Bengálsku, abych zde založil Čaitanjův chrám. Zde jsem zůstal dva měsíce a v přítomnosti všech gaudíja-vaišnavů se mi podařilo zde otevřít chrám. Ve dni jeho otevření mi všichni Vaišnavové udělili svá požehnání a řekli mi:„Dosáhl jsi služby Šrílovi Rúpovi Gósvámímu“. Po těchto událostech mě jmenovali roku 1948 Šríla Bhakti Vilás Tírtha Mahárádža a Paramananda Vidjabhúšan Prabhu vůdcem Mathu v Kovuru a Madrásu.
V roce 1954 byl v Kovuru postaven velký chrám pro Gaurasundaru a Rádhá-Góvindu. Noví sannjásíni, mezi nimi Nava Jogéndra, s dalšími čtyřiceti brahmačaríny se zúčastnili týden trvajícího festivalu. Všichni Vaišnavové byli obdarováni šaty a příspěvky na cestu. V roce 1966, v den příchodu Šrímana Caitanji, jsem od Šrí Bhakti Sarvasvy Giriho Mahárádže přijal zasvěcení do stavu sannjás. V témže roce byl také v Bhimbaramu založen chrám pro Šrí Guru Gaurángu a Šrí Rádhá Madana Móhana. Pozdeji probehla instalace Šrí Rádhá Góvindy v Mahárání Pénte, ve Višakhápatně. V roce 1971 byl pod dohledem Šríly Svamího Mahárádže zřízen v Rádža Mahéndře Šrí Šrí Guru Gauránga Rádhá Gópínátha templ.“
Založení Šrí Krišna Caitanja mise
Začátky mise sahají zpět, až do roku 1966, kdy byl založen Šrí Krišna Caitanja Ášram v Kakinadě, Andhra Pradéši. Avšak teprve roku 1983 byla mise zaregistrována pod současným jménem. Centrem mise se stal Šrí Čaitanja Čandra Ášram v Purí, vedený Šrílou Purušótamem Tírthou Mahárádžou. Mezitím se zvýšil počet Mathů nesoucích jméno mise na 28.
Oči plné slz
Kdykoliv hovořil Šríla Mahárádža o zábavách Šrí Gaurángy, nebo podával výklady k veršům Šrímad Bhágavatamu, plnily se jeho oči slzami. Velmi pečlivě uctíval Tulasí Déví, obcházel Pánův chrám, uctíval božstva a opěvoval Pánovu nádheru.
Šríla Mahárádža byl velmi nakloněn svým žákům. S velkým zapálením odstraňoval jakékoliv jejich pochybnosti. Ptal se jich, jak se jim při zpívání daří, co cítí atd. Nikdy nikoho neponižoval a nestrpěl také, aby byl ponižován kdokoliv jiný.Výjimečnost Šríly Mahárádži byla patrná také z jeho schopnosti nepřetržitě kázat v jazycích orija, telugu, hindštině, bengálštině a angličtině.
Po mnoho let navštěvoval na přání svých zahraničních žáků západní země, aby zde přednášel o čisté oddané službě na školách, univerzitách a jiných veřejných místech.
Odchod
Své tělo Šríla Gurudéva opustil z vlastní vůle, v úterý 3. března 2009 ve Višakhapatnamu.
Sláva korunnímu klenotu mezi paramahamsy, Nitjá Lílá Pravišta Óm Višnupádovi Aštottara-šata Šrí Šrímad Bhakti Vaibhavovi Purímu Gósvámímu Mahárádžovi!
úterý 3. března 2009
Nitja Lílá
Vážení, hluboce zarmoucen a s očima plnýma slz vám oznamuji, že nás dnes opustil náš milovaný Gurudév, věčný Kršnův služebník Óm Višnupád Aštottarašata Šrí Šrímad Bhakti Vaibhava Purí Gosvámí Maharádža a zapojil se Kršnových věčných zábav v Jeho sídle Golóce Vrndávaně.
náma om višnupádája krišna prešthája bhútalé
šrimaté bhakti-vaibhava purí gósvámíti náminé
goura-vání pračárája dridha sankalpa múrtajé
krišna-šakti svarúpája šrí bhakti pradáine namah
Vzdávám uctivé poklony lotosovým chododlům Óm Višnupád Aštottarašata Šrí Šrímad Bhakti Vaibhava Purí Gosvámí Maharádžovi,jenž sestoupil do tohoto světa jako největší oddaný Šrí Krišny.
Jsi propagátorem božského poselství Šrímana Maháprabhua, jsi žijícím příkladem Gourángova pevného odhodlání, jsi ztělesnění božské energie Šrí Krišny a rozšiřovatelem nektaru oddanosti.
Šrí Guravé namah!
náma om višnupádája krišna prešthája bhútalé
šrimaté bhakti-vaibhava purí gósvámíti náminé
goura-vání pračárája dridha sankalpa múrtajé
krišna-šakti svarúpája šrí bhakti pradáine namah
Vzdávám uctivé poklony lotosovým chododlům Óm Višnupád Aštottarašata Šrí Šrímad Bhakti Vaibhava Purí Gosvámí Maharádžovi,jenž sestoupil do tohoto světa jako největší oddaný Šrí Krišny.
Jsi propagátorem božského poselství Šrímana Maháprabhua, jsi žijícím příkladem Gourángova pevného odhodlání, jsi ztělesnění božské energie Šrí Krišny a rozšiřovatelem nektaru oddanosti.
Šrí Guravé namah!
pondělí 2. března 2009
Šrí Džíva Gósvámí - Tattva-sandarbha 1.9-10
Verš 9
V předchozím verši byla zmíněna čtyři témata. Nejprve višaja, což se vztahuje ke Kršnovi, pak sambandha jako váčja-váčaka, dále abhidhéja (synonymum pro vidhéja, proces) odkazující ke službě Kršnovi a nakonec prajódžana, láska k Bohu. Nejprve bude třeba vysvětlit způsob získávání pravého poznání.
Lidské bytosti jsou svázány čtyřmi typy nedokonalostí: jsou oběťmi klamu, dělají chyby, mají sklon k podvádění a nedokonalé smysly. Jejich způsoby získávání vědomostí, vnímání, usuzovaní atd. se ukazují jako neadekvátní.
Verš 10
Jsme zvědaví a ptáme se na různé věci. Chceme se dozvědět něco o tom, co nás přesahuje, co vše udržuje a co je tou nepředstavitelnou a podivuhodnou podstatou všeho. Bohužel naše přímé empirické pozorovaní nebo myšlenkové uvažování nejsou vhodnými způsoby, jak tyto informace získat. Za tímto účelem přijímáme pouze Védy, jejichž slova jsou transcendentální, jsou zdrojem všeho světského i duchovního a které byly předány lidstvu v nepřerušeném sledu učednické posloupnosti od pradávných dob.
V předchozím verši byla zmíněna čtyři témata. Nejprve višaja, což se vztahuje ke Kršnovi, pak sambandha jako váčja-váčaka, dále abhidhéja (synonymum pro vidhéja, proces) odkazující ke službě Kršnovi a nakonec prajódžana, láska k Bohu. Nejprve bude třeba vysvětlit způsob získávání pravého poznání.
Lidské bytosti jsou svázány čtyřmi typy nedokonalostí: jsou oběťmi klamu, dělají chyby, mají sklon k podvádění a nedokonalé smysly. Jejich způsoby získávání vědomostí, vnímání, usuzovaní atd. se ukazují jako neadekvátní.
Verš 10
Jsme zvědaví a ptáme se na různé věci. Chceme se dozvědět něco o tom, co nás přesahuje, co vše udržuje a co je tou nepředstavitelnou a podivuhodnou podstatou všeho. Bohužel naše přímé empirické pozorovaní nebo myšlenkové uvažování nejsou vhodnými způsoby, jak tyto informace získat. Za tímto účelem přijímáme pouze Védy, jejichž slova jsou transcendentální, jsou zdrojem všeho světského i duchovního a které byly předány lidstvu v nepřerušeném sledu učednické posloupnosti od pradávných dob.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)

Šrí Šrí Gouránga Rádhá Vrindávančandradží
Šrí Krišna Čaitanja Mise, Séva Kuňdža, Vrindávan, Indie