Džíva Gósvámí (15??-1618 n.l.) byl jeden z nejplodnějších a nejdůležitějších filosofů a světců gaudíjského vaišnavismu, školy vycházející z tradice védanty.
Napsal mnoho filosofických děl o teologii a praxi bhakti-jógy, vaišnava védanty a přidružených disciplínách. Byl jedním z šesti Gósvámích z Vrndavánu a synovcem Rúpy a Sanátany Gósvámích, kteří byli vedoucími této skupiny. Po jejich odchodu se Džíva Gósvámí stal vedoucí autoritou v gaudíja vaišnavské linii.
V roce 1542 založil jeden z nejpřednějších a nejdůležitějších chrámů ve Vrndavánu, Rádhá-Dámodar Mandir, ve kterém instaloval božstva Rádhy a Kršny, která byla osobně vyřezána samotným Rúpou Gósvámím. Současně ustanovil Višva vaišnava rádža šabhu (Světovou vaišnavskou společnost) a Rúpanuga Vidyapíthu – vzdělávací instituci gaudíja vaišnavů určený pro studování děl Rúpy a Sanátany. Jeho erudice a duchovnost byla natolik věhlasná, že dokonce i moghulský císař Akbar se stal jeho horoucím obdivovatelem a věnoval mu papír, potřebný pro psaní.
V roce 1558 uložil svým studentům Narottám dás Thákurovi, Šrinivás Áčarjovi a Šjámananda Prabhuovi, aby odešli do Bengálska propagovat gaudíja vaišnavskou filosofii a dal jim originální rukopisy Rúpy a Sanátany.
Mezi vrcholná díla Džívy Gósvámího bezesporu patří Bhágavata-sandarbha, což je systematická teologická analýza Šrímad Bhágavatamu. Tattva-sandarbha je jeden z šesti oddílů této Bhágavata-Sandarbhy.
pondělí 23. února 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Šrí Šrí Gouránga Rádhá Vrindávančandradží
Šrí Krišna Čaitanja Mise, Séva Kuňdža, Vrindávan, Indie
Žádné komentáře:
Okomentovat